Mapa oblasti

Po stopách staré Tišnovky

Zpět na hlavní stránku SPOLKU


V sobotu 22.září 2001 se před budovou Hlavního nádraží v Brně sešla skupinka (učitel, jeho dítě a 5 studentů) toužící věnovat se železniční archeologii. Pro tento výlet si vybrali starou Tišnovku.

V roce 1885 byla otevřena jednokolejná místní dráha Brno-Tišnov, která díky husté zástavbě údolí Ponávky musela vést přes Husovice a překonávat velké stoupání k dnešní Lesné, odkud klesala zpět do Králova Pole. Když se o půl století později připravovalo nahrazení lokálky Brno - Německý (Havlíčkův) Brod moderní rychlou dvoukolejkou, bylo vcelku logicky rozhodnuto tento úsek opustit a trať z Králova Pole vést velkým obloukem do Maloměřic, kde se napojuje na Třebovský koridor.

Po zprovoznění nové trati v roce 1958 sice ještě chvíli starou trať využívala osobní doprava, ale i ta byla roku 1962 převeden na dvoukolejku. Po starém úseku zůstaly povětšinou pouze náspy.

Plni odhodlání jsme vystoupili z tramvaje na Olomoucké ulici u Svitavy a podél Posvitavské dráhy, která původně umožňovala propojení nákladní dopravy z Tišnovky přímo na nákladní nádraží Brno-dolní, jsme dorazili na překladiště Radlas ležící u brněnské teplárny. Radlas byl částí Tišnovky, která tesně před ním opouštěla společný násep s třebovskou tratí, aby v těsné blízkosti sledovala Svitavu až do Husovic. Po jejím zpustlém tělese jsme dorazili až ke křížení s tramvají do Zábrdovic. V oněch místech stával donedávna hostinec "u Tišnovky", který je nyní zdeformován v jakýsi "country club". Za plotem, který ohražuje areál nějaké firmy, se nám naskytl pohled na bývalé zábrdovické nádraží včetně původní staniční budovy.

Nádraží samo bylo "do kopce" a plynule navazovalo na mohutný násep, který nezkrylo ani několik desítek let snah zahrádkářů. Podél náspu jsme se vydali do hloubi Husovic, abychom na Vranovské ulici mohli obdivovat už několik metrů vysoké kamenné pilíře dnes již sneseného mostu. Od něj trať pokračovala nejprve náspem a potom zářezem svahem nad Husovicemi. Věrně ji kopíruje Tišnovská ulice, kterou jsme se vydali i my. Pro zkušené oko byly přínosné i občasné výhledy do zahrad domů - není běžné, aby zahrada v klesajícím svahu byla zakončena dvoumetrovým zdvihem nebo propadem.

V místech pod dnešní ulicí Trávníky byla dvoukolejná výhybna (podaří-li se vám proniknout mezi zahradami, objevíte plácek jako na fotbal, ale v dost prudkém svahu). Ulicí Venhudovou jsme prošli "pod" Tišnovku (ta Venhudovu křižovala mostem, jehož pilíře jsou dávno snesené a na jejich místech jsou budovy, které nezapadají do okolní staré zástavby). Husovickým parkem jsme se vyšplhali zpět na bývalou trať, jejíž trasu dokumentuje kamenný propustek. Neznalí zde však mohou být značně zmateni - trať totiž pokračovala pod Lesnou mohutným (asi 5 metrů hlubokým) zářezem, který však byl stavbou silničního okruhu jdoucího ulicí Provazníkovou, výstavbou vysokoškolských kolejí a v poslední době i vybudováním části nového městského okruhu (tunelu z Tomkova náměstí a pokračujících komunikací) vymazán beze stop. V pokračování ulice Krkoškovy stával ještě před několika lety betonový mostek (pyšně se klenoucí nad zasypaným zářezem trati), kterým vedla první větev březovského vodovodu.

Pro naše další putování jsme použili zatím nezprovozněný přivaděč ke Svitavské magistrále vedoucí "za humny" Královopolské strojírny. Zde jsme konečně narazili na pozůstatky kolejí - bývalou trať využívá továrna jako vlečku. Přes staveniště jsme dorazili až na bývalé Královopolské nádraží, které slouží strojírně jako odkladiště vagónů. Bývalá nádražní budova byla zničena při výstavbě svitavské radiály, které stála v cestě.

Výlet jsme uzavřeli cestou po bývalé vlečce do armádního skladu mezi Šumavskou a Domažlickou. Na těleso náspu jsme se dostali po přeběhnutí radiály. Občas jsme ještě zakopávali o zhnilé zbytky pražců. Ulici Poděbradovu vlečka překonávala ocelovým mostem (kdysi dávno), dále pak pokračovala po Kartouzské do areálu kasáren.

U zastávky tramvaje jsme se rozloučili.

Literatura:
red. Vašíček M.: 110 let trati Brno-Tišnov, vydaly ČD, Brno 1995
Jančův plán Velkého Brna, 1937

(c) & (r) Václav Piskač, Brno, 2001