Den | Začátek | Přednášející | Název | Anotace |
22.11 | 09:00 | Jan Novotný | Limity a Derivace | Obsah
* Limita funkce v bodě
* Derivace funkce v bodě
* geometrický význam, fyzikální význam
* Odvození základních limit
* Odvození a názorné objasnění derivací elementárních funkcí
* Derivace složené funkce
* Derivace součinu a podílu funkcí
* Když zbude čas: Jednoduché diferenciální rovnice
Forma
Vše se budu snažit vysvětlovat názorně, na obrázcích. Matematická odvození budou přesná, přitom provedena tak, aby každý krok byl jasný. Studenti budou počítat paralelně s výpočty na tabuli.
Cíl
O tom, že jsou derivace pro fyziku potřebné, se studenti přesvědčí na většině dalších pořádaných seminářů. Aby se na nich mohli soustředit na fyzikální podstatu, bylo by dobré již trochu ovládat používanou matematiku. K tomu poslouží tento seminář. Kromě toho by měl být zajímavý i sám o sobě - tj. i pro toho, kdo by se žádného dalšího semináře neúčastnil. |
22.11 | 10:40 | Ondřej Přibyla | Fyzika, kterou určitě potkáte… | Projdeme si pár úloh, které jsou inspirovány úplně normálním životem. Za jak dlouho vám zchladne ranní čaj? Jak rychle jede vlak, ve kterém sedíte? Proč jsou hrábě nebezpečné? A kolik váží kilo peří? (odpověď není 1 kg!) |
25.11 | 09:00 | Zdeňěk Bochníček | Kmity jednoduché i složité | S příklady kmitavého pohybu se můžeme setkat doslova na každém kroku. Naše srdce kmitá po celou dobu našeho života, kmitají končetiny při chůzi a běhu, hlasivky, když mluvíme a ušní bubínek, když nasloucháme jinému. A právě kmitům bude věnován tento seminář. Začneme nejjednoduššími příklady, kterými přímo navážeme na středoškolský výklad. Postupně se však odvážíme řešit i složitější problémy a skončíme alespoň kvalitativním popisem komplikovaných kmitů soustav. Seminář bude doplněn experimenty, nichž některé, jak doufáme, účastníky musí nadchnout.
Znalost základů diferenciálního počtu je jistou výhodou, avšak není nezbytná. Neobejdeme se však bez znalostí základů algebry: úpravy výrazů, řešení lineárních rovnic a počítání s goniometrickými funkcemi. |
25.11 | 10:40 | Tomáš Záležák | Optika a její světlé a tmavé stránky | * geometrická optika a plošné zdroje světla
* vlnová optika a difrakce (převážně bez odvození)
- Huygens-Fresnelův princip
- bodový zdroj světla a …
- Fraunhoferova na malém otvoru daleko od bodového zdroje
- Fresnelova difrakce na terčíku
- plošný zdroj světla
* srovnání s běžným denním/nočním pozorováním světelných zdrojů světla a stínů
|
29.11 | 09:00 | Petr Kloc | Gaussova eliminační metoda | Nejdříve si objasníme, co je to soustava lineárních rovnic a kde se s ní můžeme ve fyzice setkat. Pak bude následovat ukázka možných způsobů řešení, především pomocí matice. Dále bude následovat krátký popis výpočtu determinantu matice a jeho využití pro určení řešitelnosti soustavy rovnic. Nakonec si uvedeme pár příkladů, ve kterých se používá řešení soustav rovnic pomocí matice.
Seminář předpokládá obecná znalost řešení soustav rovnnic. Pro správné pochopení ilustračního příkladu je dobré znát Kirchhoffovy zákony. |
29.11 | 10:40 | Tomáš Tyc | | |
02.12 | 09:00 | Martin Ploschner | Magnety, které vás přitáhnou a nepustí | Nejprve si něco řekneme o podstatě magnetismu, abychom měli alespoň hrubou představu odkud se ohromné množství zajímavých magnetických jevů vlastně bere. Pak mám nachystaných cca 15 experimentů (netradičních!), které si, když čas a technické okolnosti dovolí, ukážeme a zkusíme fyzikálně vysvětlit. |
02.12 | 10:40 | Tomáš Čechal | | |
09.12 | 09:00 | Jitka Bělašková | Interference světla - zcela jasná teorie | Pokus o co nejjednodušší matematický popis interferenčních jevů. Bližší seznámení s vlnovou rovnicí a jejími řešeními. Princip superpozice aneb kolik vlastně existuje řešení, když najdeme alespoň dvě? Sympatické vlastnosti komplexních čísel aneb proč se s problémem dřít v reálném oboru, když ho můžeme řešit komplexně? Šedivá je teorie, zelené budou listy tulipánu. Kdo chce vidět na vlastní oči, zůstaňte i na druhý blok. |
09.12 | 10:40 | Jiří Strumienský | Interference světla - zcela jasné barvy | V několika experimentech vyzkoušíme, jestli odvozená teorie opravdu funguje, a třeba se objeví i barvy. Izolepa jak ji neznáte. A co na to mobilní telefony? Stříhat, lisovat, ohýbat, táhnout, … odejít. |
13.12 | 09:00 | Filip Zlámal | Vektory, částice a zákusek | * něco o vektorech
* matematický popis pohybu po kružnici
* pohyb nabité částice v magnetickém poli
* a malý zákusek nakonec. |
13.12 | 10:40 | Ondřej Přibyla | Ponožky profesora Bertlmanna aneb o povaze světa | Skrze jednoduchý příklad se podíváme na jednen zajímavý (a experimentálně potvrzený) důsledek kvantové mechaniky, kterému se říká „nelokálnost“ nebo „entanglement“.
A kdože je ten prof. Bertlmann?
Prof. Bertlmann je zajímavý člověk. Na každé noze má ponožku jiné barvy. Když má na pravé noze růžovou, tak na levé bude mít určitě světle modrou. Když má na pravé noze oranžovou, tak na levé má zelenou… A byl to blízký spolupracovník Johna Bella, který „entanglement“ objevil. |