Carnuntum - třídní výlet do Rakouska

Ve středu 20. 10. 2016 se naše třída 2.ag vypravila do rakouského historického města Petronell-Carnuntum.

Sraz byl v 7:45 před restaurací Bohéma v budově Janáčkova divadla. Cesta trvala cca. dvě a půl hodiny. Škola zajistila autobus s odborným průvodcem pro Rakousko. Trasa, kterou jsme jeli, protíná Bratislavu, takže jsme navštívili i Slovensko. Autobus jel přes dálnici D2 a za Bratislavou z dálnice sjel sjezdem na Petronell-Carnuntum, před kterým mimo jiné byla i naše první zastávka, na které si většina z nás šla koupit občerstvení na místní pumpu. Omezením pro nás byla samozřejmě rozdílná měna, ale skoro všem dali rodiče nějaké kapesné v podobě eur. Pro přejezd mezi jednotlivými zeměmi jsme museli mít samozřejmě pasy. Někteří jedinci na ně zapomněli, ale vše proběhlo v klidu.
● Prvním znakem, že už jsme na místě, byla veliká moderní budova s nápisem: CARNUNTUM. To už jsme všichni věděli, že autobus na parkovišti za rohem zastaví a my se budeme moci konečně protáhnout a dojít na WC. CARNUNTUM JAKO HISTORICKÉ MĚSTO VOJÁKŮ
● Když jsme přišli do budovy, spatřili jsme recepci a samozřejmě mnoho suvenýrů. První otázkou bylo: „Kde jsou záchody?“ Ale na to, abychom se domluvili německy, bychom potřebovali ještě tak těch zbývajících osm měsíců, které chybí do konce školního roku.
● Po krátkém videu na začátku prohlídky o římské kultuře a zbraních jsme se vydali k obrovské mapce bývalého vojenského města. Carnuntum původně vůbec neexistovalo. Na jeho místě stála keltská osada, kterou se rozhodli obsadit Římané. Založili tam tedy legionářský tábor. Později osadu dobyli, a tak se tam legionáři zabydleli a přijely tam za nimi také jejich rodiny, takže se město zvětšovalo a zvětšovalo až do obrovských rozměrů. Později se v Carnuntu objevila i gladiátorská škola, ke které patřila i aréna, do které jsme se potom podívali. Carnuntum mělo v té době velký význam, hlavně tedy v oblasti legionářských táborů, které se mohutně rozrostly. ARCHITEKTURA V CARNUNTU
● Po prohlídce mapy jsme se vydali k historickým budovám. Celé budovy z města samozřejmě nezůstaly, ale je tam značné množství vykopávek. Původním nápadem bylo zrekonstruovat kompletně alespoň malou část tehdejšího Carnunta. Podle vykopávek a doložek z tehdejší doby se podařil zjistit bývalý design budov. Budovy jsou cihlové, s velkými okny a pro někoho zapáchající starodávným odérem. Mně osobně tedy budovy také moc nevoněly, ale takovouto budovu bych si dokázal představit jako krásnou moderní stavbu s historickým nádechem.
● Domy byly vskutku různorodé. Jedna budova patřila tehdejšímu boháči. Byla to vila (tzv.:Villa Urbana). Velice honosná budova. Nacházela se tam veliká jídelna a dům byl opatřen i dvěma „vrátnými,“ kteří dovnitř nepouštěli nikoho, kdo nebyl ohlášený nebo očekávaný pánem domu. HEIDENTOR A AMFITEÁTR PETRONELL
● Dalším bodem naší výpravy byla pohanská brána Heidentor. Je to historický pozůstatek brány, která zde byla postavena na počest setkání tří císařů. Můžete si ji představit jako krychli o délce strany cca 20 m, ve které jsou v každé ze čtyř stran po obvodu vyříznuty oblouky, kterými se dá projít skrz.
● Na místě je také rekonstrukce toho, jak brána vypadala původně, protože teď už z ní zbyla právě jen jedna ze čtyř zmíněných stran. Rekonstrukce je udělána pomocí skla, na kterém je nakreslen obrys brány Heidentor a když se přes něj podíváte, vidíte původní podobu brány.
● Poté jsme se vydali do amfiteátru Petronell, ve kterém se utkávali gladiátoři. K amfiteátru patřilo i obrovské hlediště, do kterého se vešlo dokonce i mnohonásobně více lidí, než do Colossea. MUZEUM CARNUNTUM A ŘEKA DUNAJ
● Posledním bodem naší výpravy bylo Muzeum Carnuntum. V muzeu byla např. rekonstrukce starodávné fresky, která se zde nachází. Návštěvu muzea provázela i kuriozní situace, kdy jsme potkali rakouskou obyvatelku, která se na nás pokusila promluvit, ale my jsme jí nerozuměli ani slovo. Nakonec jsme se domluvili pomocí angličtiny.
● V muzeu se také nacházely různé interaktivní prvky, které používaly dotykový displej. Jedním z příkladů je zmenšený model kostela, v němž jste si mohli libovolně upravovat osvětlení, a to celé doprovázel drobný psaný výklad, bohužel jen v němčině.
● A jako třešničku na dortu jsme se vydali k řece Dunaj, do které jsme házeli cestou nasbírané kaštany a kameny.
● Na závěr musím říct, že celé Carnuntum je velice pěkně zpracované a výklad pana průvodce byl dobře pochopitelný a srozumitelný. Byť zájezd nebyl zadarmo, myslím si, že jsou to dobře zhodnocené peníze, protože Carnuntum vám nedá jenom znalosti, ale i spoustu krásných zážitků.
● Poděkování patří samozřejmě naší třídní profesorce Mgr. Mileně Zubíčkové, Mgr. Martině Kohlové a panu průvodci Karlu Zahradníčkovi. Děkuji, že jste tomuto článku věnovali svůj čas, a doufám, že vám tento článek přinesl jak poznatky, tak i zábavu.

JAKUB KOŇÁREK, 2.ag