Teologie

Církve v České republice

V současné době je v České republice registrováno 21 církví, z nichž nejvíce věřících (podle sčítání lidu v roce 1991) má Církev římskokatolická (4 021 385), Československá církev evangelická (203 996) a Církev československá husitská (178 036). V žádné z dalších církví nepřesahuje počet věřících 40 000, ve 13 církvích je dokonce menší než 10 000. Také proto, že řada církví vznikla teprve nedávno, je nejvýraznější skupina profesorů a absolventů gymnázia, kteří dosáhli uznání a významných úspěchů, z uvedených nejpočetnějších církví.

Theologia catholica

Thelogia Deum docet,
a Deo docetur et ad Deum ducit.
Teologie o Bohu učí,
učí se od Boha a k Bohu vede.

Z gymnázia na studium bohosloví

Od založení gymnázia až po druhou světovou válku odcházela každoročně část našich absolventů studovat bohosloví. Již k otevření gymnázia v roce 1867 přispělo i rozhodnutí brněnského biskupa Schaffgotsche, aby čeští chovanci chlapeckého semináře přešli z německého na české gymnázium, kde v prvním školním roce vhodně doplnili počet žáků zvláště ve druhém, třetím a čtvrtém ročníku. V prvních pětasedmdesáti letech naší školy bylo tedy vždy před osmou hodinou vidět proud chlapců i mladíků ze semináře na Veveří ulici 15, kde bydlelo za výhodných podmínek nebo i zcela zdarma přes sto hochů, většinou z chudých venkovských rodin; asi dvě třetiny z nich po maturitě studovaly na bohosloveckém učilišti na Antonínské ulici v Brně. Tam byli vychováváni v cyrilometodějské tradici podle zásad prof. Františka Sušila († 1868) a patřili potom jako kněží k uvědomělé české inteligenci.

První profesoři náboženství na gymnáziu

Významné postavení měl v Brně vždy profesor náboženství na našem gymnáziu (později míval titul monsignore). Prvním byl všeobecně oblíbený Vladimír Šťastný (učil u nás v letech 1867 - 1900), který ve svém časopise Obzor otiskoval studentům jejich prvotiny, většinou ovšem pod pseudonymem, protože žáci tehdy uveřejňovat své práce nesměli (vyšla tam např. i první próza Jana Herbena). Jeho nástupcem byl v letech 1899 - 1907 významný historik Jan Sedlák, potom profesor bohosloveckého učiliště v Brně, který psal odborné práce o představitelích husitství, vycházející v ediční řadě Studie a texty z náboženských dějin českých; hlavní svou publikaci M. Jan Hus vydal r. 1915.


Vladimír Šťastný na fotografii profesorského sboru z roku 1871

Brněnští biskupové a správci diecéze

Ke studiu bohosloví byli naši absolventi dobře připraveni, zvláště výukou latiny a řečtiny. Kdo se dobře vyznal v těchto dvou klasických jazycích, měl otevřený přístup ke světové teologické literatuře a nadaní bohoslovci, vyslaní na vyšší studia do Říma, Vídně nebo Innsbrucku, získávali tam titul doktora teologie, filozofie nebo církevního práva. Mnozí z nich se potom stávali profesory brněnského bohosloveckého učiliště, později na bohoslovecké fakultě v Olomouci a v Litoměřicích. Profesorem učiliště byl původně také brněnský biskup v letech 1924 - 1941 ThDr. et PhDr. Josef Kupka, absolvent gymnázia z r. 1880, mimo jiné autor spisů O církevním roce (1907) a Kázání a homilie na neděle a svátky (1920). S úspěchem pečoval o konsolidaci katolické církve v novém státě. Jeho nástupcem byl jmenován profesor Nového zákona a dlouholetý regent brněnského alumnátu ThDr. Karel Skoupý (abs. 1907), biskup v letech 1946 - 1972, který postavil budovu církevního gymnázia na vrcholku Jiráskova lesa v Brně. Před jeho jmenováním a v době, kdy mu komunistická moc zabránila vykonávat biskupský úřad (1955 - 1968), byl správcem diecéze prelát ThDr. et JCDr. Josef Kratochvíl (abs. 1896), po smrti biskupově pak v letech 1972 - 1990 prelát Ludvík Horký (abs. 1934).


ThDr. et PhDr. Josef Kupka

ThDr. Karel Skoupý

Další významné osobnosti

Mezi nejvýznačnější absolventy gymnázia z řad teologů patří dlouholetý profesor Cyrilometodějské bohoslovecké fakulty v Litoměřicích Mons. ThDr. Josef Koukl (abs. 1945), odborník na morální teologii, a současný litoměřický biskup (ustaven v roce 1989), syn našeho profesora Blažeje Koukla. Další významnou osobností je Mons. ThDr. Josef Laštovica (abs. 1945), pracovník vatikánské kongregace.


Mons. ThDr. Josef Koukl

Svůj upřímný vztah ke gymnáziu projevila celá řada absolventů např. aktivní účastí při oslavách 130. výročí založení gymnázia. Bohoslužbu v chrámu sv. Tomáše tehdy celebroval Mons. ThDr. Josef Koukl, biskup litoměřický, z mnoha koncelebrantů zmiňme alespoň Mons. Ludvíka Horkého z brněnského biskupství a Mons. ThDr. Josefa Laštovicuz Vatikánu. Shromáždění rovněž pozdravil PhDr. Jan Pokorný (abs. 1938), farář Českobratrské církve evangelické v Brně.


Mons. Ludvík Horký

Mons. ThDr. Josef Laštovica

Profesoři bohosloveckého učiliště v Brně

Profesory bohosloveckého učiliště v Brně byli také ThDr. Robert Neuschl (abs. 1875), ThDr. Metod Marvan (abs. 1893), ThDr. Antonín Bartoš (abs. 1895), budovatel cyrilometodějské smírné kaple a hospitálu v Jeruzalémě, ThDr. Karel Večeřa (abs. 1900), ThDr. Antonín Jelen (abs. 1900), ThDr. Bohuslav Petrželka (abs. 1910) a ThDr. Ferdinand Dokulil (abs. 1912).

Kulturní a osvětová činnost kněží

Někteří kněží vyvíjeli i speciální kulturní činnost, jako rajhradský opat Jan Hlobil (abs. 1874), hudebník a dirigent. Znalec bitvy u Slavkova a budovatel tamní Mohyly míru Alois Slovák (abs. 1878) jako profesor první české reálky v Brně byl oblíbeným a odvážným kazatelem v jezuitském kostele, zvláště za první světové války. Jazykový fenomén Alois Koudelka (abs. 1879) pod pseudonymem O. S. Vetti přeložil na 70 knih ze všech evropských jazyků. Jan Tenora (abs. 1881) psal historické studie o době třicetileté války.Ignát Zháněl (abs. 1881) byl cestopiscem podobně jako Jakub Rozmahel (abs. 1905). Zajímavým zjevem bylo šest bratří-kněží Kolísků z Protivanova. Nejvíce z nich proslul Alois Kolísek (abs. 1887), který se věnoval česko-slovenské vzájemnosti a stal se profesorem Komenského univerzity v Bratislavě. Plodný beletrista Josef Blažek (abs. 1891), píšící pod jménem Josef Pavlovický, v třídílné kronice Páteční dítě (1913 - 1921) s postavou studenta Čepáčka vylíčil humorně i poměry na našem gymnáziu. Emanuel Masák (abs. 1903) byl pilný literární kritik, vydavatel, překladatel a romanopisec. Osobní přítel Leoše JanáčkaJosef Martínek (abs. 1907) byl znám jako skladatel a organizátor chrámové hudby.František Pokorný (abs. 1932) byl badatelem v oboru našeho středověkého církevního zpěvu.

Odboj za II. světové války

Odboje za druhé světové války se účastnil ThDr. Rudolf Zháněl (abs. 1886) jako plukovník duchovní služby v Paříži a v Londýně. Účastníkem 2. a 3. odboje byl rovněž dominikán Jiří Maria Veselý (abs. 1930), v zahraniční armádě dosáhl hodnosti majora. Byl profesorem několika italských univerzit, kde pěstoval slavistická studia a vedl archeologický výzkum pod bazilikou sv. Petra v Římě. V domácím odboji obětovali život Václav Kostiha (abs. 1921), zastřelen v Kounicových kolejích, a Siard František Nevrkla (abs. 1933), zahynul v Osvětimi.

Válečná a poválečná generace theologů

V těžkých válečných letech maturoval velký přítel gymnázia Antonín Láník (abs. 1940), farář v Šaraticích, a Felix Davídek (abs. 1940), biskup tzv. skryté církve, kontroverzní postava katolické církve. V Innsbrucku působili bratři Stanislav Richter (abs. 1942) a Vladimír Richter (abs. 1944), soudcem diecézního církevního soudu je Vnislav Fruvirt(abs. 1942), farář v Brně - Bystrci. Proboštem v Mikulově je Stanislav Krátký (abs. 1941).

V roce 1945 absolvovali kromě již uvedených Josefa Koukla a Josefa Laštovici také např.Josef Budiš a František Nestrojil. Zajímavostí je i studium čtyř bratrů Prnků z Určic, z nichž kněžskou dráhu zvolili nejstarší Josef (abs. 1930) a nejmladší Tomáš Prnka (abs. 1945), do roku 1999 děkan ve Křtinách.

Zajímavé jsou také osudy eucharistiána Lea Kuchaře (abs. 1952), který pocházel ze židovské rodiny, a proto strávil část války v koncentračním táboře v Polsku. V době srpnové okupace v roce 1968 působil v Římě, pak ve Vídni a do vlasti se už nevrátil. Jiří Krpálek(abs. 1951) tajně vystudoval teologii, v roce 1967 byl vysvěcen na kněze v německém Görlitzu.

Nelze samozřejmě vyjmenovat všechny absolventy gymnázia, kteří se stali kněžími nebo církevními hodnostáři a kteří se zasloužili o rozvoj morálních a duchovních hodnot celé společnosti.

Absolventi obnoveného gymnázia

Teď už samozřejmě nesměřuje proud hochů ze semináře na Veveří do gymnázia, jak je popsáno v prvním odstavci této statě. Gymnázium získávalo od svého obnovení v roce 1969 postupně přírodovědný charakter, v roce 1984 se stalo matematickou školou, a tím se samozřejmě měnil profil absolventů gymnázia i zájem o studium na vysokých školách.

Absolvent z roku 1977 Václav Klement vystudoval v emigraci teologii v Římě a jako člen kongregace saleziánů byl vyslán na misii do Jižní Koreje, kde působí dodnes. Ludvík Bradáč (abs. 1983) po absolvování bohoslovecké fakulty v Litoměřicích vystudoval v Římě spirituální teologii. V letech 1996–1998 pomáhal v kněžském semináři v Sankt-Petěrburgu, od roku 1998 působí jako spirituál římské koleje Nepomucenum. Jiří Haičman(abs. 1981) vystudoval dálkově Cyrilometodějskou teologickou fakultu v Olomouci, od roku 1995 vyučoval na Biskupském gymnáziu a v roce 1997 se stal ředitelem církevní pedagogické školy na Lerchově ulici.


Václav Klement

Ludvík Bradáč

Jiří Haičman

Z dalších absolventů jmenujme alespoň Tomáše Holého (abs. 1985), působícího ve Vatikánu, a Lea Zerhaua (abs. 1991), působícího ve Vranově nad Dyjí.

130. výročí založení gymnázia

Bohoslužba v chrámu sv. Tomáše při oslavách 130. výročí založení gymnázia.

Čestný odznak gymnázia

Od roku 1987 jsou při příležitosti jubilejních oslav založení gymnázia udělovány čestné odznaky významným osobnostem z řad profesorů, absolventů a rodičů, neboť se významně zasloužily o rozvoj a činnost gymnázia. Zatím bylo uděleno 18 čestných odznaků, z řad teologů prelátovi Ludvíku Horkému z brněnského biskupství v roce 1992 a litoměřickému biskupovi Josefu Kouklovi v roce 1997.

Theologia evangelica

Sola gratia, sola fide,
sola Scriptura.
Pouhou milostí, vírou
a Písmem svatým.

Klasické gymnázium přinášelo svým studentům intenzivní výukou latiny a řečtiny nejen znalost jazyka, ale také celého antického písemnictví a reálií tehdejšího života, což bylo pro budoucí studenty teologických fakult velkou výhodou. Důležitou roli hrály i osobnosti profesorů gymnázia, kteří dovedli studenty zaujmout pro antický myšlenkový a umělecký svět.

Profesoři evangelického náboženství na gymnáziu

Více než 30 let (1894 - 1927) učil evangelickému náboženství na našem ústavu Václav Pokorný. Po studiích v Basileji, Edinburku a Vídni přišel v roce 1883 do Brna jako první český evangelický kazatel. Za jeho působení byl postaven kostel na nynější Pellicově ulici, řadu let redigoval časopis moravských evangelíků „Českobratrská jednota". Dalším dlouholetým profesorem evangelického náboženství byl v letech 1929 - 1948 ThDr. Viktor Hájek, který se stal v letech 1950 - 1967 synodním seniorem Českobratrské církve evangelické v Praze.


Václav Pokorný

ThDr. Viktor Hájek

Českobratrská církev evangelická

Českobratrská církev evangelická (ČCE) je největší protestantská církev v českých zemích (vznikla sloučením reformované a luterské církve), jejím nejvyšším představitelem je synodní senior. Kromě již zmíněného ThDr. Viktora Hájka byl synodním seniorem také jeho synovec ThDr. Miloslav Hájek (abs. 1943), a to v letech 1977 - 1978. Čtyřicet let farářem v Brně I, dvanáct let členem synodní rady byl PhDr. Jan Pokorný (abs. 1938).


ThDr. Miloslav Hájek

PhDr. Jan Pokorný

Nejvýznamnější evangeličtí teologové

Profesor Husovy bohoslovecké fakulty ThDr. František Žilka (abs. 1890) napsal Dějiny světových náboženství (1924), významný je jeho překlad Nového zákona z řečtiny (1933). Profesorem sociální teologie na Husově bohoslovecké fakultě v Praze byl ThDr. František Mrázek Dobiáš (abs. 1926). Studoval ve Švýcarsku a USA, věnoval se teologii Jednoty bratrské a překladatelství. Prof. ThDr. Petr Pokorný, DrSc., je vedoucím katedry Nového zákona a Biblického institutu Evangelické bohoslovecké fakulty UK v Praze. Studoval na zdejším ústavu v letech 1943 - 1950, maturoval na Akademickém gymnáziu v Praze. Je předním znalcem počátků křesťanství, přednášel na mnoha evropských fakultách i v USA, účastnil se vykopávek v Egyptě (1978) a Jordánsku (1988). Doc. ThDr. Martin Prudký(abs. 1979) je docentem starozákonní katedry Evangelické bohoslovecké fakulty UK v Praze. Studoval v Amsterodamu a Oxfordu, kromě jiného sestavil Cvičebnici biblické hebrejštiny.


ThDr. František Žilka

ThDr. Petr Pokorný

Absolventi z řad evangelické inteligence

Nebudeme jmenovat evangelické kulturní a církevní pracovníky z řad učitelů a absolventů gymnázia. Tento seznam by byl velmi obsáhlý (vzhledem k organizaci ČCE pracovali někteří jako kurátoři v synodních radách nebo seniorátech, apod.). Tato kapitola z historie gymnázia totiž pojednává pouze o profesorech a absolventech - teolozích.

Kulturní a osvětová činnost evangelických teologů

František Prudký (abs. 1893), farář v Olomouci, člen prvního synodního výboru po ustavení ČCE, Vincenc Vašíř (abs. 1895), dlouholetý farář a senior ČCE v Novém Městě na Moravě,Vladimír Pokorný (abs. 1916), farář v Borové u Poličky a v Přerově, Timoteus Pokorný(abs. 1924), farář v Olomouci a Praze - Braníku, absolvent konzervatoře (varhany), hymnolog. Lubomír Moravec (abs. 1928), farář ve Zlíně a Praze - Vinohradech, starozákonní badatel, Lubomír Balcar (abs. 1931), farář v Praze - Strašnicích, literát, připravil jubilejní vydání Karafiátových Broučků. Václav Procházka (abs. 1940), dlouholetý farář v Javorníku nad Veličkou, člen synodního odboru pro dětské služby Boží a Jan Šimek(abs. 1945), farář, syn popraveného profesora Přírodovědecké fakulty MU v Brně Antonína Šimka.

V roce 1950 odešli po absolvování septimy (podle zvláštního tehdy výnosu, že na teologii je možno jít po sedmi třídách gymnázia) tito studenti: Dvojčata Jiří Kabíček, farář ve Zlíně, a Lubomír Kabíček, farář a senior v Jihlavě, ThDr. Jana Juránková, provdaná Opočenská, t.č. v Ženevě, publikovala práci "Zpovzdálí se dívaly také ženy" (Výzva feministické teologie), Praha 1995. Při příležitosti jejího výročí vyšel v angličtině sborník "There Were Also Women Looking On From Afar" (Geneva 1998), do něhož přispěly významné světové autorky, pracující v oblasti feministické teologie.


ThDr. Jana Opočenská

Ester Čašková

Nejmladší absolventi

Z nejmladších absolventů uveďme alespoň Ester Doulovou, provdanou Čaškovou (abs. 1977), farářku v Moravči u Pelhřimova, a ThDr. Jiřího Mrázka (abs. 1983), asistenta novozákonní vědy Evangelické bohoslovecké fakulty UK v Praze.